Reportář – Obnovený kříž v Lezníku

V neděli 27. října 2019 se v Lezníku na „Malé straně“ za usedlostí čp. 22 uskutečnilo slavnostní posvěcení obnoveného kříže. Této významné události se zúčastnilo bezmála sedmdesát spoluobčanů a přespolních hostů; světitelem byl administrátor sebranické farnosti P. Ladislav Kozubík, SDB.
Kříž se v dohledaných archivních pramenech poprvé zmiňuje k roku 1777. V roce 1820 došlo k jeho obnově a následnému posvěcení; dřevěný kříž byl obnoven také v roce 1844 a nakonec ještě v roce 1874, kdy se dočkal opětovného posvěcení. Později byl na jeho místě vztyčen ocelový kříž s kamenným podstavcem, který byl několikrát poničen. Z rozhodnutí místního Osadního výboru se v roce 2013 dočkal odborného zrestaurování, které bylo uhrazeno z dotace Pardubického kraje a z rozpočtu města Poličky. Při této příležitosti ovšem došlo k jeho přemístění o přibližně 300 metrů pod „Masarykovo stromořadí“ u čp. 27. Na původním místě zbyly pouze dva opuštěné jírovce maďaly a patrný základ někdejšího kříže, který byl po staletí významným orientačním bodem v krajině, což dokládá řada map. S myšlenkou obnovy kříže na původním místě přišel leznický patriot Josef Kopecký, který příslušný pozemek vykoupil a nechal též arboristy odborně ošetřit oba vzrostlé stromy. Na původním vyštětovaném základu byl vztyčen poničený pískovcový pomník s chybějícím křížem. Toto torzo bylo nalezeno u sousední usedlosti čp. 22 a o jeho historii není nic známo. Nový dřevěný kříž byl posunut o více než půl metru od původního základu směrem do obce a tvoří tak s pískovcovým torzem výrazný kontrast a zároveň předěl mezi „novým“ a „starým“. Obnovený kříž dosahuje výšky čtyř metrů, byl vyroben z modřínových hranolů zimní těžby a je vsazen do dvou „U“ profilů v betonovém základu. Kromě ocelové pamětní cedulky nese i tabulku s nápisem INRI a ručně malovaný korpus ukřižovaného Ježíše Krista, jehož kontura je přesnou – ač v tomto případě zrcadlově obrácenou – kopií korpusu, který byl do roku 1939 připevněn na jiném dřevěném kříži v Lezníku. Nedaleko obnoveného kříže byla navíc umístěna atypická lavice, která nabízí kolemjdoucím odpočinek v klidné části obce umocněný krásným výhledem na letiště a širokou okolní krajinu. Kromě moderního designu lavice zaujme především vypálenými texty na obou stojinách. První obsahuje biblický verš tohoto znění: V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. (srov. Gn 3, 19). Druhá stojina pak obsahuje jména a důležitá životní data (narození, převzetí hospodářství a úmrtí) jednotlivých hospodářů z rodu Frýdlů resp. Flídrů z usedlosti čp. 22, kteří zde žili v letech 1701–1902 a byli původními majiteli výše zmíněného kříže. Tento rod po sobě zanechal selskou kroniku psanou v letech 1705–1901, která se řadí mezi nejstarší dochované narativní prameny lidové provenience ve východních Čechách. Další zajímavostí je i samotný dům usedlosti čp. 22, který se v roce 2013 zaslouženě dočkal stavebně historického průzkumu pod vedením prof. Jiřího Škabrady. Výsledky tohoto průzkumu jsou shrnuty mimo jiné v publikaci Nejstarší venkovské domy ve východních Čechách, která vyšla v loňském roce. Obnova kříže a úprava jeho blízkého okolí byla hrazena z dotace města Poličky a z finančních příspěvků dobrodinců.

Mgr. Josef Kopecký