Historie

Farní kostel sv. Mikuláše v Sebranicích

V roce 1350 byl farní kostel sv. Mikuláše s filiálním kostelem v Širokém Dole přidělen k litomyšlskému biskupství. Dlouhou dobu byl uváděn jako farní kostel v Třemošné a nikoli v Sebranicích. Původní katolický kostel se během husitských bouří stal kališnickým a přijímalo se zde pod obojí. Později se místní osadníci přiznávali k českobratrské víře. Roku 1547 se mezi farami litomyšlského panství Sebranice neuvádějí, ale v roce 1616 působil v Třemošné farář Stanislav Joanides. Teprve až po bitvě na Bílé hoře se tento svatostánek stal opět katolickým. V tuto dobu zde však nebyl žádný farář a kněží sem dojížděli z Čisté (něm. Lauterbach) a zejména Dolního Újezda, kam byly zdejší vesnice přifařeny. Teprve až v roce 1664 byl k tomuto kostelu ustanoven stálý kněz jménem Vavřinec Ignác Jiřička, který přišel „na den sv. Václava v rouše kněžském, s holí, kloboukem a breviářem“. Od tohoto roku bylo také započato se samostatným vedením matričních zápisů o křtech, sňatcích a úmrtích.

Pohled na farní kostel sv. Mikuláše a původní hřbitov s barokní kostnicí před rokem 1910

Kostel byl zpočátku malý, jednoloďový. V roce 1709 došlo k jeho rozšíření o postranní kruchty. Presbytář neboli kněžiště, pochází z rané doby gotické, je obdélné, zvenčí dvěma opěráky opřené a zaklenuté dvěma křížovými klenbami. Sakristie je v základech též gotická ale s novější klenbou. Kostelní věž byla stavěna od roku 1768 a zvony byly do ní přeneseny ze staré zvonice v listopadu 1771. Tato věž byla údajně později snížena o jedno patro a zakryta cibulovitou střechou. V letech 1947–1948 došlo k opravě zchátralé věže a z této doby také pochází současná podoba konstrukce jejího zastřešení.  

V roce 1917 byl pro potřeby válečného průmyslu zrekvírován zvon z roku 1638 ulitý Kašparem Ulbrichem z Kladska. Do věže farního chrámu se již nikdy nevrátil. Také druhá světová válka si vynutila rekvírování zvonů, k čemuž došlo v roce 1942. V hutích byly tehdy roztaveny dva nové zvony z roku 1938 ulité ve zvonárně Rudolfa Manouška v Brně-Husovicích. Do věže se ale naštěstí vrátil zvon z roku 1540, který ulil zvonařský mistr Jiřík z Litomyšle. Kromě tohoto zvonu se v kostelní věži v současné době nachází ještě zvon z roku 1404 (tzv. „poledník“), který ulil zvonař Martin a dále zvon z roku 1989, který ulila rodina Dytrychova v Brodku u Přerova. V sanktusové věžičce, umístěné nad kněžištěm, je zavěšen další stařičký zvon, z jehož nápisu vyplývá, že byl ulit pro kostel v Třemošné.

Drobné zajímavosti a pověsti

O původu kostela

V roce 1941 zaznamenal tehdejší farář Jan Kočvara tuto pověst o vzniku farního kostela. „… Nejstarším shromaždištěm věřících bývala malá kaplička na úpatí Pohory, kde dnes stojí kaple z novější doby. Když se jednalo o zvětšení oné původní kapličky – vypráví pověst – ocitnul se nahromaděný stavební materiál jednoho rána na místě nynějšího farního kostela, což bylo považováno za projev vůle Prozřetelnosti, aby na tomto místě byl zbudován dům modlitby. …“

Oltáře

Nynější hlavní oltář se sochou sv. Mikuláše je ve slohu gotickém a pochází z roku 1896. Oltář vyrobila řezbářská firma Petra Buška synové ze Sychrova. Po stranách oltáře jsou umístěny sošky sv. Ludmily a sv. Anežky České z roku 1941. Boční oltář sv. Anny učící dítě Marii společně se sochami sv. Josefa a Panny Marie z původních bočních oltářů pocházejí z roku 1891.

Varhany

Současné varhany pocházejí z roku 1903 a vyrobil je varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Předchozí varhany vyrobil v roce 1710 varhanář Jan Bohumír Helbig z Králík.

O fekstech

K původnímu hřbitovu, jenž se rozprostíral okolo farního kostela, se vyprávěly pověsti o tzv. fekstech, tedy nebožtících, jejichž ostatky se po smrti nerozložily, jen seschly a setrvávaly dlouhou dobu v neporušeném stavu.

O starém hřbitově

V letech 1900–1901 byl v Sebranicích postaven nový hřbitov a původní hřbitov u kostela byl zrušen. V roce 1900 došlo ke stavbě hřbitova také v Lezníku. Až do samého počátku 20. století se okolo farního chrámu ukládala k věčnému odpočinku těla zesnulých z celé farnosti kromě Širokého Dolu, kde se pohřbívalo okolo tamního filiálního kostela. Do staré hřbitovní zdi bylo vsazeno několik desek ze zrušených hrobů. Jedná se o faráře Karla Hradeckého zemřelého v roce 1846 a jeho synovce rovněž Karla Hradeckého zemřelého v roce 1872. Dále je zde umístěna deska faráře Františka Beka zemřelého v roce 1890, faráře Jana Slavíka zemřelého v roce 1893, faráře Antonína Procházky zemřelého v roce 1903 a deska učitele Josefa Vognara zemřelého roku 1896. Pozoruhodná je také pamětní deska připomínající padlé a zemřelé farníky během první světové války. Je zde uvedeno celkem 107 obětí, avšak tento smutný účet válečného běsnění dosáhl ve skutečnosti ještě vyššího čísla. Tato deska byla za veliké slávy odhalena v roce 1937 na starém hřbitově a původně byla součástí žulového podstavce, nad nímž byl vztyčen misijní kříž. Pod sochou svatého Salvátora z roku 1884 se nachází hromadný hrob kosterních pozůstatků původně uložených v barokní kostnici s baňatou vížkou, ve které býval zavěšen zvonek (tzv. „umíráček“). Tato pozoruhodná stavba byla zbourána v roce 1941 během rozebírání jižní hřbitovní zdi.

U jednoho z postranních vchodů do kostela je umístěna náhrobní deska, která kryje ostatky kněze Tomáše Vorla, jenž si údajně přál, aby přes jeho hrob lidé chodili. V hrobkách umístěných pod farním chrámem jsou pochováni zejména tito dva významní faráři: Vavřinec Ignác Jiřička zemřelý v roce 1690 a Volfgang Josef Keller zemřelý v roce 1717.

Bouřky

V srpnu 1656 udeřil blesk do zvonice, přičemž jednoho zvoníka zabil a druhého omráčil. V červnu 1873 uhodil blesk do kostelní věže. Pod bání zapálil dřevěný sloup, projel skrze zdi, takže na několika místech byly díry, co by prst prostrčil a dále rozbil dveře a okno.

Polní maršál Leopold Daun na faře v Sebranicích

Za časů sedmileté války, přesněji dne 11. července 1758, přespal na faře v Sebranicích vrchní velitel rakouské armády, polní maršál Leopold Daun, když pronásledoval pruské vojsko.


Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Lezníku

Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Lezníku

Nejstarší doklad o existenci leznické kapličky nacházíme na mapě prvního vojenského mapování z šedesátých let 18. století. V původní malé kapličce zasvěcené ke cti a chvále Zvěstování Páně se mimo jiné nacházel obraz Klanění tří králů a též zvonek, který byl nejprve zavěšen ve zvonici postavené v roce 1740. V roce 1888 došlo na původním místě k postavení větší kaple, která byla nově zasvěcena ke cti a chvále Nanebevzetí Panny Marie. Stalo se tak nákladem místních dobrodinců. Na konci roku 1917 byl pro válečné účely zrekvírován zvonek přelitý roku 1859 v Olomouci. Nový zvon, ulitý v továrně V. I. Stratílka ve Vysokém Mýtě, byl zakoupen a zavěšen již v roce 1919. Roku 1930 došlo k rozšíření kaple směrem k severu, a to včetně sakristie a menší věžičky, do které byl zavěšen zvon ze zvonařské dílny Rudolfa Manouška z Brna-Husovic. V tomtéž roce byla kaple elektrifikována. V roce 1937 navštívil kapli královéhradecký biskup Dr. Mořic Pícha, a to u příležitosti udílení svátosti biřmování v Sebranicích. V roce 1942 byly oba zvony sundány a roztaveny pro potřeby válečného průmyslu. Nedlouho poté byl zakoupen zvonek z nekvalitního náhradního materiálu, jenž několik desetiletí vyzváněl z malé věžičky. Teprve až v roce 1974 byl posvěcen a zavěšen nový zvon ulitý v roce 1972 ve zvonárně Laetitie Dytrychové v Brodku u Přerova. V roce 1985 prošla celá kaple generální opravou s počtem 5428 odpracovaných brigádnických hodin. Roku 1995 byly opraveny obě věže a také zavěšen menší zvonek ulitý v roce 1991 opět ve zvonařské dílně rodiny Dytrychovyv Brodku u Přerova. V jubilejním roce 2008 došlo k celkovému zvelebení kapličky, kterou ještě v tomtéž roce navštívil tehdejší královéhradecký biskup Mons. Dominik Duka.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Lezníku

Misijní kříž v Lezníku

V dubnu 1875 byl před leznickou kapličkou v závěru lidové misie posvěcen dřevěný kříž. K jeho odstranění došlo v padesátých letech minulého století, neboť se již tehdy nacházel v havarijním stavu. Obnoven byl v roce 2018 a posvětil jej královéhradecký pomocný biskup Mons. Josef Kajnek u příležitosti oslavy 130. výročí postavení a posvěcení kaple Nanebevzetí Panny Marie.

Misijní kříž v Lezníku obnovený v roce 2018

Kaple v Lubné

Kaple v Lubné

Traduje se, že název obec Lubná vznikl ze slova lub, které ve slovanských jazycích označovalo kůru stromů. První zmínky o obci Lubná jsou od roku 1167, kdy kníže Vladislav II. daroval klášteru litomyšlskému mimo jiné vsi i okrsek na Lubném se všemi lukami a celý les od řeky Desná až k řece Svratce. V roce 1347 byla osada Lubná přidělena kapitule litomyšlské.

Uprostřed obce tzv:“ na malé straně“ stojí kaple zasvěcená svaté Anně. Původně zde byla postavena roku 1774 malinká kaplička zasvěcená sv. Františku Xaverskému. Po 83 let v roce 1857 byla kaplička zvětšena a zasvěcená svaté Anně. Když po první světové válce k nám do Lubné přesídlil pater Jan Daňza na penzi z farního úřadu ze Sebranic, sloužil v kapličce denně bohoslužby. Kapacita prostoru  byla malá a tak se rozhodlo kapli zbourat a postavit zde daleko větší kapli.

Stavba se uskutečnila v roce 1920 – 1921. Nový kostelík byl postaven místními řemeslníky a dělníky. A tak se nám blíží stoleté výročí, které společně s naší farností a obcí důstojně oslavíme.


Střítež

Nejstarší zmínky o obci Střítež pochází z 10. století. V této době vládli Slavníkovci. Jméno obce je pravděpodobně odvozené od strážné služby, kterou v té době měla obec na starosti.

Nyní patří obec Střítež pod město Polička jako takzvaná přidružená obec. V letošním roce je ve Stříteži 187 obyvatel.

Kaple byla postave v roce 1851 a je zasvěcena sv. Václavu. Byla vystavěna nákladem obce a vysvěcena 28. 9. 1852. Roku 1898 byla do kaple pořízena nová křížová cesta. V roce 1915 byla kapli věnována dřevořezba Ježíše Krista, jak o tom svědčí nápis na zadní straně: Věnují dobrodinci oběť za záchranu a šťastný návrat svých milý. Léta P. 1915. V roce 1920 byl v kapli postaven a posvěcen nový oltář sv. Václava se sochami sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého – stavbu provedl Václav Kubíček, řezbář z Poličky. V roce 1921 byl pořízen nový krov s věží. Od roku 1982 až do roku 1995 byla provedena výměna lavic, oprava stropu a další menší opravy. V roce 1997 byla výměna vchodových dveří a mříž byla zhotovena v roce 2004. Roku 1999 byla dána nová krytina střechy a střešní okapy. Od roku 2005 až do r. 2006 probíhala celková oprava kaple – statické zajištění štítu, nová fasáda a vnitřní opravy interiéru – sanační omítky, nová elektroinstalace a úprava oltáře a obětního stolu. Kaple byla znova vysvěcena 5. 7. 2006 otcem Pavlem Glogarem a od této doby se ve Stříteží slaví posvícení na svátek Cyrila a Metoděje. Roku 2009 byl opraven venkovní kříž před kaplí. V roce 2012 byl zaveden vlastní elektrický proud a venkovní osvětlení. V roce 2014 proběhla výměna střešní krytiny, nová vazba vrchní části věže a byl vykován nový kříž v přesné replice starého. Novou krytinu na věži uhradilo město Polička v částce 136 000 Kč. Nový kříž, kopuly, pozlacení kříže a novou krytinu střechy, hradili místní lidé. Na tuto opravu bylo vybráno asi 130 000 Kč. Střítež patří pod farnost Sebranice.