Domů » Úvodník na Advent

Úvodník na Advent

Uvažoval jsem, co psát, a zda vůbec psát na začátek adventní doby. O Adventu už toho bylo tolik řečeno… Nicméně, přemýšlel jsem také, co by se mělo (mohlo) o letošním adventu změnit. Lidé jsou totiž – alespoň v kostele – neustále masírováni výzvou, že je třeba se obrátit, prožít metanoiu. Snad tu výzvu mnozí ani neslyší. A nakonec, jak říká karmelitán O. Vojtěch Kodet: „Většina lidí žije úplně stejně, ať už advent je nebo není…“

Co tedy ještě měnit? Dá se vůbec něco změnit? Naštěstí autor zmíněné věty poznamenává: „Ježíš při svém narození přišel do reality společnosti a kultury tehdejší doby, aniž by ji měnil. Naplnil ji prostě svou přítomností. Ačkoli se narodil v chlívku a v chudobě, jak to nikdo nečekal, nalezli ho prostí pastýři, objevili ho mágové, poznali ho Simeon a Anna v chrámu. Každý ho poznal v tom svém. Mnozí ho ale nepoznali a nepřijali právě proto, že se nevešel do jejich představ“. A snad ho ani ve skutečností nečekali.

Obecně se myslí, že kouzlo Adventu je v čekání, v touze lidí po vykoupení. Otec Kodet však říká, že spíš Bůh čeká na nás, až se zklidníme, zastavíme a budeme vnímat, jak je nám blízko.

„Věřím“, pokračuje O. Vojtěch, „že Ježíš stále přichází a může se narodit i v maštali našeho shonu, našich nákupů, večírků a koncertů“.

Pokud tomu dobře rozumím, Ježíš se vlastně může narodit kdekoliv a v kterémkoli člověku. Nepotřebuje k tomu nic, – jen otevřené, naslouchající srdce.

Trochu to připomíná starý příběh o představeném kláštera, který byl požádán, aby se pokusil usmířit znesvářené mnichy v sousedním klášteře. Všichni byli v očekávání, jak proběhne vyšetřování, a viníci budou potrestáni, pořádek bude nastolen… Nic takového se ale nestalo. Opat pouze svolal všechny bratry a oznámil jim: „Mám pro vás zprávu: jeden z vás je mesiáš!“ A poté opustil klášter. V klášteře nastala velká změna. Jindy mrzutí a rozhádaní mniši se předháněli v pozornosti a uctivosti jeden k druhému. Co když tím mesiášem jsem právě já?

Nepotřebuje i dnešní svět takového mesiáše? Trpělivého, naslouchajícího, citlivého na všechny lidské bolesti? Tolik bychom si ho přáli! A liturgická čtení adventní doby, obohacená poselstvím Jana Křtitele na poušti, nám připomínají, že tento dávno očekávaný Mesiáš je už někde mezi námi.

Přeji všem požehnaný adventní čas.

Ladislav Kozubík

Spread the love