Uvažoval jsem, co psát, a zda vůbec psát na začátek adventní doby. O Adventu už toho bylo tolik řečeno… Nicméně, přemýšlel jsem také, co by se mělo (mohlo) o letošním adventu změnit. Lidé jsou totiž – alespoň v kostele – neustále masírováni výzvou, že je třeba se obrátit, prožít metanoiu. Snad tu výzvu mnozí ani neslyší. A nakonec, jak říká karmelitán O. Vojtěch Kodet: „Většina lidí žije úplně stejně, ať už advent je nebo není…“
Co tedy ještě měnit? Dá se vůbec něco změnit? Naštěstí autor zmíněné věty poznamenává: „Ježíš při svém narození přišel do reality společnosti a kultury tehdejší doby, aniž by ji měnil. Naplnil ji prostě svou přítomností. Ačkoli se narodil v chlívku a v chudobě, jak to nikdo nečekal, nalezli ho prostí pastýři, objevili ho mágové, poznali ho Simeon a Anna v chrámu. Každý ho poznal v tom svém. Mnozí ho ale nepoznali a nepřijali právě proto, že se nevešel do jejich představ“. A snad ho ani ve skutečností nečekali.
Obecně se myslí, že kouzlo Adventu je v čekání, v touze lidí po vykoupení. Otec Kodet však říká, že spíš Bůh čeká na nás, až se zklidníme, zastavíme a budeme vnímat, jak je nám blízko.
„Věřím“, pokračuje O. Vojtěch, „že Ježíš stále přichází a může se narodit i v maštali našeho shonu, našich nákupů, večírků a koncertů“.
Pokud tomu dobře rozumím, Ježíš se vlastně může narodit kdekoliv a v kterémkoli člověku. Nepotřebuje k tomu nic, – jen otevřené, naslouchající srdce.
Trochu to připomíná starý příběh o představeném kláštera, který byl požádán, aby se pokusil usmířit znesvářené mnichy v sousedním klášteře. Všichni byli v očekávání, jak proběhne vyšetřování, a viníci budou potrestáni, pořádek bude nastolen… Nic takového se ale nestalo. Opat pouze svolal všechny bratry a oznámil jim: „Mám pro vás zprávu: jeden z vás je mesiáš!“ A poté opustil klášter. V klášteře nastala velká změna. Jindy mrzutí a rozhádaní mniši se předháněli v pozornosti a uctivosti jeden k druhému. Co když tím mesiášem jsem právě já?
Nepotřebuje i dnešní svět takového mesiáše? Trpělivého, naslouchajícího, citlivého na všechny lidské bolesti? Tolik bychom si ho přáli! A liturgická čtení adventní doby, obohacená poselstvím Jana Křtitele na poušti, nám připomínají, že tento dávno očekávaný Mesiáš je už někde mezi námi.
Přeji všem požehnaný adventní čas.
Ladislav Kozubík
