Reportáž – Farní poutní zájezd

14. prosince v 5.45 jsme vyjížděli na farní adventní pouť na Hostýn, Valašskou Polanku, betlém v Horní Lidči a do muzea kardinála Štěpána Trochty ve Francově Lhotě.
   Cesta ubíhala díky panu řidiči Vítkovi Klusoňovi velmi pěkně, plynule s modlitbou růžence a požehnáním od Otce Ladislava. Hostýn nás přivítal sněhem, mrazivým větrem, ale také milým prostředím a pohodou u Panny Marie. Po mši svaté a modlitbě za obnovu víry v našich rodinách jsme prošli bazilikou a odvážlivci i křížovou cestou a rádi jsme spěchali do vytopeného autobusu.
   Lehce zasněžené okolní kopce nám připomínaly, že se blíží vánoce, pak jsme projeli Vsetínem a pokračovali do Valašské Polanky, vesnice, kde se narodil Otec Ladislav. Ten nás také pozval do místní školní jídelny na chutný řízek. Přivitání bylo milé, jak jinak než výbornou slivovicí. Pohostinnost i místní frgále byly na jedničku. Zazpívali jsme Otci Ladislavovi písničku „A já su farář z Polanky, představený mi dal „Sebranky“ atd. a dodatečně popřáli k jeho výročí. Dárek dostala maminka Kozubíková, za vzornou výchovu dětí, a také všechny hospodyně a kuchařky, které nám uvařily a napekly.
   Požehnání v místnín kostelíčku sv. Jana Křtitele nás vyprovázelo na cestu „k betlému“, ale tomu v Horní Lidči. Ten byl postaven v r. 2011, na jeho vyřezání se podílelo 12 řezbářů. Program i sám betlém je zajímavý a poučný, a vypovídá o velké na zručnosti a nápaditosti jeho autorů.
  A byla tma, počasí se zhoršilo, padal déšť se sněhem a my mířili do nedaleké Francovy Lhoty a do muzea jejího nejznámějšího rodáka, salesiána kardinála Štěpána Trochty. Muzeum je v jeho rodné chaloupce a tam sestra Anežka vychovala 10 dětí(jak se tam jen vešly). Otec Ladislav předal muzeu dekret, kterým byl Štěpán Trochta jmenován kardinálem. Ten se objevil nedávno v pozůstalosti jednoho z jeho tajemníků a to v Morašicích. Kardinál Trochta byl mučedníkem obou totalitních režimů, a sám prohlásil, že komunistický byl horší a záludnější.
    Po požehnání a modlitbě za jeho blahořečení jsme už pospíchali do autobusu a vyrazili na tříhodinovou cestu domů. Déšť bubnoval na okna, nám se jelo pěkně, hůře panu řidiči. V 9 hodin večer jsme v pořádku dorazili k domovu.
   Díky všem, kteří nám připravili toto duchovní a lidské obohacení, za všechny spokojené účastníky poutě Alena Pohorská s Jirkou