Evangelium dnešní neděle /Lk 24, 13-35/ nám sděluje příběh dvou učedníků jdoucích do Emauz.
Po smrti Krista se apoštolům zhroutil svět jejích představ o skvělé budoucnosti, kdy podle nich Mesiáš – Kristus se ujme vlády, zavede konečně v zemi pořádek a apoštolé zaujmou v jeho vládě významné pozice. Po ukřižování Krista odchází dva zdrcení učedníci do Emauz a cestou probírají smutné události posledních dnů. Připojí se k nim Ježíš a nepoznán jim vysvětluje pravý smysl Písma. Učedníci začínají správně chápat smysl proroctví a při lámání chleba nakonec naplno Krista poznají a radostně se vracejí zpět k apoštolům do Jeruzaléma
I my máme často pokušení vytvářet si obraz Boha, Krista, církve, spásy atd. podle svých falešných představ a přízemních přání. Proto se i k nám na naší životní cestě Kristus připojuje a přes církev nám umožňuje správně věci chápat. Chceme-li správně rozumět bibli, správně pochopit znamení doby v níž žijeme, musíme nejen znát bibli, ale i její výklad předkládaný církví. Musíme se zajímat o učení a výzvy, které nám církev aktuálně předkládá. Proto je důležité vyhradit si ve svém časovém programu čas na bibli, katechismus, učení a aktuální výzvy biskupských synodů, encyklik papežů atd. Zajímat se též o aktuální dění nejen ve světě ale i v církvi.
Učedníci naplno poznali Krista až při lámání chleba. Kristus nám nabízí setkání různým způsobem, v různých situacích, ale naplno nám nabízí osobní setkání v eucharistii. Při mši svaté přichází Kristus pod způsobou proměněného chleba a vína bytostně, viditelně mezi nás. Při mši svaté se zpřítomňuje jeho výkupná oběť na kříži. Při mši svaté se také připomíná jeho slavné vzkříšení, nanebevstoupení i budoucí jeho druhý slavný příchod na konci věků. V eucharistii nám Kristus umožňuje pochopit svou lásku k nám, pochopit smysl našeho života, smysl našeho snažení a obětí, smysl našich křížů. Díky tomu pak můžeme chápat také naše kříže jako nutnou spoluúčast na kříži Krista a tím zároveň i jako radostný příslib naší budoucí spoluúčasti na Boží blaženosti a slávě v nebeském království.
Toto všechno nám církev připomíná zvláště nyní ve velikonočním období. Proto je toto období nejdůležitější částí celého církevního roku. Velikonoční události jsou středem celých dějin lidstva a spásy. Bylo by vhodné využít nynější velikonoční doby i současného koronavirového ztišení k hlubšímu pochopení smyslu života, Boží lásky, jeho plánu spásy a prostředků ke spáse které nám Kristus přes svou církev nabízí.
3. neděle velikonoční (26.4.2020) P. Josef Kopecký
