Pro mnohé z nás bude otázka vztahu svatého Františka a islámu velmi překvapivá a možná právě v dnešních, tak citlivých časech inspirující.
Letos je to právě 800 let, kdy František z Assisi během křižácké výpravy vstoupil do nepřátelského tábora v naději, že se mu podaří obrátit egyptského sultána Malika al-Kamila na křesťanství, což byla na tu dobu velice naivní představa. Po strašlivé zkušenosti z válečného pole a z vězení doufal, že ukončí násilí křižáckých výprav tím, že se smíří se sultánem.
Využil příležitosti a v době krátkého příměří a se mu podařilo dostat ještě s jedním bratrem až k samotnému sultánovi. Lze považovat za zázrak, že sultán okamžitě nenařídil svým vojákům, aby oba mnichy popravili. František patrně začal pozdravem, který používal při každé příležitosti: „Pokoj Páně ať je s tebou.“ Pozdrav spojil s hlubokou úklonou, načež sultána přátelsky objal a pomodlil se za ukončení násilí ve světě. Al-Kamil si možná všiml podobnosti Františkova přivítání s typicky arabským mírovým pozdravem as-salamu aleikum, čili „mír s tebou“.
Legenda vypráví, že se sultán obrátil, ale jako muslimský vládce to nemohl veřejně přiznat. Začal Františkovi důvěřovat a po několik dní byli František a bratr Illuminato váženými hosty v táboře muslimů.
Do dnešních dob i přes velmi komplikované vztahy, muslimové františkány tolerují, a dokonce k nim mají i úctu jako k duchovním osobám. Na územích ovládaných muslimy jsou to právě františkáni, kdo zde mohou veřejně působit.
Podle původního textu napsaného manželi Kučerovými pro Oldřišský zpravodaj zpracoval Bohuslav Kysilka
Takto nádherně už kaple vypadá v tyto dny.
