14. Isaac Newton křesťan? To jsem se ve škole nikdy neučil / 211205

Neskonalý údiv člověka s vysokoškolským vzděláním, který bychom nejspíš mohli sdílet spolu s ním téměř všichni. Při studiu [včetně vysokoškolského], jsme se nikdy nedozvěděli, že klíčové postavy v dějinách vědy se pohybovaly a působily v rámci křesťanského pohledu na svět a že pro svou vědeckou práci nacházeli podněty a motivy ve svých náboženských přesvědčeních. Až do přelomu 19/20.st. bylo na Západě křesťanství hlavní intelektuální silou ve většině oblastí vědy, života a kultury.  

Současné selektivní [učebnicové] podání nejen u studentů [ale v nás všech!] obvykle vytváří skrytě pozitivistický [materialistický] pohled na vědu: ´vědecký pokrok spočívá v osvobozování vědy z omezujících pout náboženství a metafyziky´. Je příznačné, že – přinejmenším podvědomě – předpokládáme, že historické postavy, které toto osvobozování vedly, jistě sdíleli tentýž hanlivý názor na náboženství a filosofii. Nic není vzdálenější pravdě. 

 Filosofii [metafyziku] zde zdůrazňuji záměrně. Křesťané, kteří sdílejí stejné teologické přesvědčení, mohou přijímat různá filosofická pojetí přírody. Pokrok ve vědě zdaleka neznamená osvobozování od náboženství. Naopak. Křesťanství tvořilo pozadí v podstatě pro veškeré vědecké diskuze a k neshodám docházelo mezi křesťany a jejich filosofiemi. Vědu z velké části utvářely právě diskuse mezi křesťany o tom, která filosofie přírody přináší nejlepší způsob, jak pojmově pochopit Bohem stvořený svět a povahu jeho vztahu k němu.  

Až koncem 19.st. přišla křesťanská víra o svůj vliv jako sdílený veřejný postoj a stáhla se [spíše byla vykázána] do oblasti soukromého a individuálního přesvědčení. Tento nehistorický pohled vede i dnes u křesťanů k posílení pietistického postoje k víře a kultuře [pietizmus – individualistická, soukromá zbožnost, často snivá a citová, nebo lhostejná, vesměs odtržená od poznání; nejde o definici, jen o hlavní charakteristické projevy]. 

 V Západní kultuře na přelomu 19/20.st převládl naturalizmus [z L natura příroda]. Vyznáni víry naturalistů je: příroda je jediným bytím, neexistuje ´nadpřirozeno´. Orientačně: Naturalizmus je pohrobek materialistických filosofických směrů 19.st, které navazují na staré řecké pohanské materialistické filosofie. Takto je regresivním náboženstvím [krokem zpět], odvratem od křesťanství a návratem k pohanství. V západní civilizaci se zrodil na přelomu 18/19. století [pozitivizmus, racionalizmus; v pozadí jsou některé rysy renesance, reformace a osvícenství]. Převládl na přelomu 19/20.st [ateizmus, materializmus, komunizmus]. Dnes je spolu s darwinizmem baštou materialistických filosofických směrů. [Omlouvám se, že nevysvětluji cizí pojmy. Pro tuto chvíli stačí, že jsou to vše směry materialistické, lišící se od sebe pro nás nevýznamně. Podrobnosti lze nalézt ve slovnících].                                                

 O. Pavel – Reverend