Farní kostel sv. Mikuláše

Kliknutím mapku aktivujete
O místu:

  •  
    Historie

    V roce 1350 byl farní kostel sv. Mikuláše s filiálním kostelem v Širokém Dole přidělen k litomyšlskému biskupství. Dlouhou dobu byl uváděn jako farní kostel v Třemošné a nikoli v Sebranicích. Původní katolický kostel se během husitských bouří stal kališnickým a přijímalo se zde pod obojí. Později se místní osadníci přiznávali k českobratrské víře. Roku 1547 se mezi farami litomyšlského panství Sebranice neuvádějí, ale v roce 1616 působil v Třemošné farář Stanislav Joanides. Teprve až po bitvě na Bílé hoře se tento svatostánek stal opět katolickým. V tuto dobu zde však nebyl žádný farář a kněží sem dojížděli z Čisté (něm. Lauterbach) a zejména Dolního Újezda, kam byly zdejší vesnice přifařeny. Teprve až v roce 1664 byl k tomuto kostelu ustanoven stálý kněz jménem Vavřinec Ignác Jiřička, který přišel „na den sv. Václava v rouše kněžském, s holí, kloboukem a breviářem“. Od tohoto roku bylo také započato se samostatným vedením matričních zápisů o křtech, sňatcích a úmrtích.

    sebranice

    Pohled na farní kostel sv. Mikuláše a původní hřbitov s barokní kostnicí před rokem 1910

    Kostel byl zpočátku malý, jednoloďový. V roce 1709 došlo k jeho rozšíření o postranní kruchty. Presbytář neboli kněžiště, pochází z rané doby gotické, je obdélné, zvenčí dvěma opěráky opřené a zaklenuté dvěma křížovými klenbami. Sakristie je v základech též gotická ale s novější klenbou. Kostelní věž byla stavěna od roku 1768 a zvony byly do ní přeneseny ze staré zvonice v listopadu 1771. Tato věž byla údajně později snížena o jedno patro a zakryta cibulovitou střechou. V letech 1947–1948 došlo k opravě zchátralé věže a z této doby také pochází současná podoba konstrukce jejího zastřešení.  

    V roce 1917 byl pro potřeby válečného průmyslu zrekvírován zvon z roku 1638 ulitý Kašparem Ulbrichem z Kladska. Do věže farního chrámu se již nikdy nevrátil. Také druhá světová válka si vynutila rekvírování zvonů, k čemuž došlo v roce 1942. V hutích byly tehdy roztaveny dva nové zvony z roku 1938 ulité ve zvonárně Rudolfa Manouška v Brně-Husovicích. Do věže se ale naštěstí vrátil zvon z roku 1540, který ulil zvonařský mistr Jiřík z Litomyšle. Kromě tohoto zvonu se v kostelní věži v současné době nachází ještě zvon z roku 1404 (tzv. „poledník“), který ulil zvonař Martin a dále zvon z roku 1989, který ulila rodina Dytrychova v Brodku u Přerova. V sanktusové věžičce, umístěné nad kněžištěm, je zavěšen další stařičký zvon, z jehož nápisu vyplývá, že byl ulit pro kostel v Třemošné.

  •  
    Drobné zajímavosti a pověsti

    O původu kostela

    V roce 1941 zaznamenal tehdejší farář Jan Kočvara tuto pověst o vzniku farního kostela. „… Nejstarším shromaždištěm věřících bývala malá kaplička na úpatí Pohory, kde dnes stojí kaple z novější doby. Když se jednalo o zvětšení oné původní kapličky – vypráví pověst – ocitnul se nahromaděný stavební materiál jednoho rána na místě nynějšího farního kostela, což bylo považováno za projev vůle Prozřetelnosti, aby na tomto místě byl zbudován dům modlitby. …“

    Oltáře

    Nynější hlavní oltář se sochou sv. Mikuláše je ve slohu gotickém a pochází z roku 1896. Oltář vyrobila řezbářská firma Petra Buška synové ze Sychrova. Po stranách oltáře jsou umístěny sošky sv. Ludmily a sv. Anežky České z roku 1941. Boční oltář sv. Anny učící dítě Marii společně se sochami sv. Josefa a Panny Marie z původních bočních oltářů pocházejí z roku 1891.

    Varhany

    Současné varhany pocházejí z roku 1903 a vyrobil je varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Předchozí varhany vyrobil v roce 1710 varhanář Jan Bohumír Helbig z Králík.

    O fekstech

    K původnímu hřbitovu, jenž se rozprostíral okolo farního kostela, se vyprávěly pověsti o tzv. fekstech, tedy nebožtících, jejichž ostatky se po smrti nerozložily, jen seschly a setrvávaly dlouhou dobu v neporušeném stavu.

    O starém hřbitově

    V letech 1900–1901 byl v Sebranicích postaven nový hřbitov a původní hřbitov u kostela byl zrušen. V roce 1900 došlo ke stavbě hřbitova také v Lezníku. Až do samého počátku 20. století se okolo farního chrámu ukládala k věčnému odpočinku těla zesnulých z celé farnosti kromě Širokého Dolu, kde se pohřbívalo okolo tamního filiálního kostela. Do staré hřbitovní zdi bylo vsazeno několik desek ze zrušených hrobů. Jedná se o faráře Karla Hradeckého zemřelého v roce 1846 a jeho synovce rovněž Karla Hradeckého zemřelého v roce 1872. Dále je zde umístěna deska faráře Františka Beka zemřelého v roce 1890, faráře Jana Slavíka zemřelého v roce 1893, faráře Antonína Procházky zemřelého v roce 1903 a deska učitele Josefa Vognara zemřelého roku 1896. Pozoruhodná je také pamětní deska připomínající padlé a zemřelé farníky během první světové války. Je zde uvedeno celkem 107 obětí, avšak tento smutný účet válečného běsnění dosáhl ve skutečnosti ještě vyššího čísla. Tato deska byla za veliké slávy odhalena v roce 1937 na starém hřbitově a původně byla součástí žulového podstavce, nad nímž byl vztyčen misijní kříž. Pod sochou svatého Salvátora z roku 1884 se nachází hromadný hrob kosterních pozůstatků původně uložených v barokní kostnici s baňatou vížkou, ve které býval zavěšen zvonek (tzv. „umíráček“). Tato pozoruhodná stavba byla zbourána v roce 1941 během rozebírání jižní hřbitovní zdi.

    U jednoho z postranních vchodů do kostela je umístěna náhrobní deska, která kryje ostatky kněze Tomáše Vorla, jenž si údajně přál, aby přes jeho hrob lidé chodili. V hrobkách umístěných pod farním chrámem jsou pochováni zejména tito dva významní faráři: Vavřinec Ignác Jiřička zemřelý v roce 1690 a Volfgang Josef Keller zemřelý v roce 1717.

    Bouřky

    V srpnu 1656 udeřil blesk do zvonice, přičemž jednoho zvoníka zabil a druhého omráčil. V červnu 1873 uhodil blesk do kostelní věže. Pod bání zapálil dřevěný sloup, projel skrze zdi, takže na několika místech byly díry, co by prst prostrčil a dále rozbil dveře a okno.

    Polní maršál Leopold Daun na faře v Sebranicích

    Za časů sedmileté války, přesněji dne 11. července 1758, přespal na faře v Sebranicích vrchní velitel rakouské armády, polní maršál Leopold Daun, když pronásledoval pruské vojsko.

Nejbližší události v místě (rozmezí od 14.6. do 24.6.2024)

Den Čas Druh intence
pátek
14.6.
07:00 Mše svatá

za posilu v nemoci

17:00 Adorace

Adorace před vystavenou Nejsvětější svátostí

18:30 Mše svatá

za Aloise Vopařila, manželku, syna, rodiče z obojí strany a manžele Bisovy a Víškovy

neděle
16.6.
07:30 Mše svatá

za Pavla Šplíchala, rodiče, sourozence a duše v očistci

09:00 Mše svatá

za Josefa Chadimu, bratry, švagra a celou rodinu

úterý
18.6.
07:00 Mše svatá

za rodinu Gubátových

středa
19.6.
07:00 Mše svatá

za Verču Kubátovou

čtvrtek
20.6.
07:00 Mše svatá

na poděkování za 55 let společného života a další pomoc a ochranu pro celou rodinu

pátek
21.6.
07:00 Mše svatá

za Karla Jílka a manželku ze Stříteže

17:00 Adorace

Adorace před vystavenou Nejsvětější svátostí

18:30 Mše svatá

na poděkování za dar života s prosbou o Boží pomoc a ochranu

sobota
22.6.
07:00 Mše svatá

na poděkování a další pomoc a ochranu Panny Marie

neděle
23.6.
07:30 Mše svatá

za farnost

09:00 Mše svatá

za Jana Vostřela, snachu Růženku a Boží pomoc a ochranu pro celou rodinu

pondělí
24.6.
07:00 Mše svatá

za Václava Zindulku, zetě a ochranu pro celou rodinu

18:30 Mše svatá

na poděkování s prosbou o Boží pomoc a ochranu Panny Marie pro celou rodinu

Místo uskutečnění

49.7728569N, 16.2485403E

Sdílejte info